Emin zámek a Alfons Mucha
V katastru obce Šanov se nalézá již výše zmiňovaný
Emin zámek, letní sídlo rodu Khuen – Belassiů, kteří se mimo jiné zasloužili o objevení jednoho z nejvýznamnějších českých malířů, celosvětově uznávaného
Alfonse Muchy:
V roce 1878 si podal Alfons Mucha přihlášku na pražskou Akademii, nicméně byl pro nedostatek talentu odmítnut. Přivydělával si např. i malováním kulis pro různé moravské divadelní společnosti.
V roce 1879 se Mucha přestěhoval do Vídně, kde pokračoval ve své práci malíře kulis, nyní však v jedné z nejlepších tamních divadelních společností, firmě Kautsky-Brischi-Burghardt. Když v roce 1881 vyhořel Ringtheater, nejvýznamnější zákazník jeho zaměstnavatele, byl Mucha jako nejmladší zaměstnanec propuštěn. Rozhodl se tedy odejít do Mikulova, kde si přivydělával jako portrétista. Svým talentem zaujal hrušovanského hraběte Karla Khuena-Belassiho, který ho najal, aby freskami vyzdobil jeho zámek v Hrušovanech.
„Předtucha, která otce vedla z Vídně nazdařbůh do Mikulova, se skutečně splnila. Hrabě Khuen, který si v lesích nedaleko Hrušovan postavil nový zámek, přišel na myšlenku dát si od mladého malíře, usazeného v Mikulově, vyzdobit freskami jídelnu. Otec, který touto technikou nikdy nepracoval, vyzpovídal místního malíře pokojů a pustil se do práce. Hlavně neztratit příležitost. Věřil, že osud, který mu ji poskytl, mu také dá vnuknutí, jak postupovat.
Po dobu práce bydlel na zámku, měl příležitost studovat v jeho knihovně každý druh vědy a hlavně měl pravidelnou životosprávu. Poprvé po mnoha letech se dosyta najedl bez starosti o zítřek. Mimoto v něm život na zámku probudil zálibu v krásném bydlení. Až dosud znal pouze kostel, kdežto zámek Emmahof byl soukromým obydlím jednoho člověka, se vším, co v kostele fascinovalo jeho dětské oči.
Společenské sály byly v pseudorokokovém stylu a třpytily se křišťálovými lustry a zrcadly, sahajícími od země až ke stropu. Knihovna byla celá obložená tmavým dubem a všechny čtyři stěny byly zaplněny řadami knih v zlacených starodávných vazbách. Před velkým kamenným krbem stála měkká hluboká pohovka a křesla potažená tmavou kůží. V tlumeném světle stolní lampy a v záři plamenů zaujímali lovečtí psi vznešené polohy na medvědí kožešině a bílá angorská kočka bloudila jako přízrak mezi matně se lesknoucím dřevem těžkého nábytku. Po chodbách ověšených trofejemi a starodávnými zbraněmi se neslyšně pohybovali sluhové v modré livreji se zlatými knoflíky.
To všechno bylo nyní domovem chlapce, jehož universitou byla vykřičená Panenská ulička a šatlava okresního soudu. Nezískal zde pouze zálibu v aristokratickém bydlení, ale i školu společenského chování. Dveřmi Emmahofu vešel do zcela nového světa“.
(Jiří Mucha: Kankán se svatozáří)
Khuen-Belassi byl výsledkem Muchovy práce tak nadšen, že se rozhodl finančně ho podporovat na jeho studiích na Akademii v Mnichově, kde se Muchovi dostalo prvního formálního vzdělání.
Emin zámek však po druhé světové válce vyhořel a tím došlo ke zničení i prvního z významnějších děl Alfonse Muchy. Dnes je na zámečku umístěn Ústav sociální péče, tudíž je nepřístupný veřejnosti. Přímo kolem něj však vede nově budovaná cyklostezka, která nese jméno malíře –
Muchova cyklostezka, jež umožní milovníkům cykloturistiky a turistiky vůbec poznat zajímavý, ničím nerušený, téměř zapomenutý kout znojemské přírody – Přírodní rezervaci Karlov. Krajinu s několika rybníky, ze zajímavou faunou a flórou, která byla jistě inspirací i pro práce Alfonse Muchy. Trasa cyklostezky respektuje nejzajímavější místa v katastru obce Šanova a blízkého okolí, a to z pohledu historického, architektonického a ekologického. Byla také insprací pro tvorbu incomingového programu zaměřeného na cykloturistiku -
Krajem, kde maloval Alfons Mucha (viz.příloha).