Obec Šanov leží zhruba 36 km od města Znojma.
Patří mezi nejstarší obce Znojemska. Je uvedena již v listině knížete Břetislava údajně z roku 1046 jako majetek staroboleslavské kapituly.
I když jde o falzum, vyhotovené až ve dvanáctém století, nelze starobylosti Šanova pochybovat. Ves je uvedena též v listině, datované historky do let 1131 nebo 1141, jako majetek znojemského kostela.
Rozvod manželství
Manželství zaniká pouze z důvodů stanovených zákonem (§ 754 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „OZ“), přičemž rozvod manželství je jedním z nich a zároveň je jediným způsobem zániku manželství za života manželů.
Účastníky řízení jsou manželé (§ 385 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - dále jen „ZŘS“). Řízení je proto možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, pokud navrhují rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§ 384 odst. 1 věta první ZŘS). Pokud návrh na zahájení řízení podá jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 ZŘS).
V případě, že návrh na rozvod manželství podá někdo jiný než manželé nebo jeden z manželů, soud jej odmítne (§ 384 odst. 1 věta druhá ZŘS).
Manželství lze rozvést pouze v případě, že je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 OZ). Tento jediný důvod pro rozvod manželství se nazývá kvalifikovaný rozvrat. Hluboký rozvrat znamená, že se dotýká samé podstaty manželství, kterým je vzájemný poměr manželů. Manželé odmítají žít spolu jako manželé. Trvalý rozvrat znamená, že rozvrat manželství trvá po delší dobu. Existenci a příčiny vzniku rozvratu manželství zjišťuje soud, pokud zákon nestanoví jinak (§ 756 OZ).
Zákon zároveň stanoví podmínky, kdy není možné manželství rozvést i přesto, že je manželství rozvráceno. Prvním z těchto důvodů je skutečnost, že rozvod by byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti. Tento zájem nezletilého dítěte je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí dotazem u opatrovníka, kterého soud jmenoval pro řízení o úpravu poměru k dítěti na dobu po rozvodu (§ 755 odst. 2 písm. a) OZ). Zároveň soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. To se samozřejmě týká pouze těch manželů, kteří mají nezletilé dítě, jež není plně svéprávné (§ 755 odst. 3 OZ). Druhou překážkou je zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Manžel, který se sám na rozvratu manželského soužití převážně nepodílel, nemá zájem, aby bylo manželství rozvedeno z toho důvodu, že by mu rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, která by byla především osobní, ale jistě také majetková. Kromě toho musí ovšem existovat ještě další objektivní mimořádné okolnosti, které svědčí ve prospěch zachování manželství. Jde například o vyšší věk manžela, nemoc manžela, která vyžaduje pomoc jiné osoby, nebo zvýšené životní náklady. Tato překážka rozvodu má vždy jen omezené trvání a nemůže vzniknout, pokud spolu manželé již po dobu alespoň tří let nežijí (§ 755 odst. 2 písm. OZ).
Rozlišujeme rozvod se zjišťováním příčin rozvratu (laicky nazýván sporný) a rozvod bez zjišťování příčin rozvratu (někdy také označován jako smluvený či nesporný). Pokud jde o rozvod sporný, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny.
Soud rozvede manželství, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství (smluvený nebo nesporný rozvod), a to za splnění následujících podmínek (§ 757 OZ):
Úprava poměrů společného nezletilého dítěte manželů pro dobu po rozvodu
Soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech společného nezletilého dítěte manželů, které není plně svéprávné, pro dobu po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 OZ).
Soud může rozhodnout tak, že schválí dohodu rodičů. Pokud je ovšem zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte, tuto dohodu neschválí a rozhodne sám (§ 906 odst. 2 OZ).
V takovém případě soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s ohledem na zájmy dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům (§ 906 odst. 1 OZ).
Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče obou rodičů nebo do společné péče obou rodičů. Pokud má být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili (§ 907 odst. 1 OZ).
Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným a nepříbuzným osobám. Soud také vezme v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i o to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Zároveň soud však dbá na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti a také na schopnost rodičů se na výchově dítěte dohodnout (§ 907 odst. 2 a 3 OZ).
Podáním návrhu na rozvod manželství soudu.
O rozvodu manželství rozhoduje soud. Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Pokud takového soudu není, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení (§ 383 ZŘS).
Zpravidla je nutné soudu poskytnout oddací list, příp. jeho ověřenou kopii. Stejně jako u jiných řízení se účastníci prokazují u jednání svým občanským průkazem; jsou-li zastoupeni, je nutné, aby soudu poskytli plnou moc, kterou udělili svému zástupci.
Případná potřeba určitých dalších dokladů vyplývá z konkrétní situace.
Pro návrh na zahájení řízení o rozvod manželství není k dispozici žádný formulář. Požadavky na návrh na zahájení řízení jsou obecné jako na jakékoli podání k soudu.
To znamená, že návrh na zahájení řízení musí být písemný a musí z něj být patrno, kterému soudu je určen, kdo návrh podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a opatřen datem (§ 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen OSŘ). Návrh na zahájení řízení musí dále obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá (§ 79 odst. 1 OSŘ). Navrhovatel je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (§ 79 odst. 2 OSŘ).
Řízení o rozvod manželství je zatíženo soudním poplatkem. Výše soudního poplatku za podání návrhu na rozvod manželství činí 2 000 Kč (položka 4 bod 6 ve spojení s bodem 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích - dále jen „ZSP“).
Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud, který je k řízení o rozvodu manželství příslušný. Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami (§ 8 ZSP). Kolkové známky se dají zakoupit na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT) nebo na vybraných poštách, případně i u soudu, pokud daný soud tyto kolkové známky nabízí.
Žádné.
Viz výše.
Dle situace.
Návrh na rozvod manželství je možné podat též elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet), je-li nejpozději do 3 dnů doplněn předložením originálu podání nebo písemným podáním stejného znění. Dále je možné podání učinit rovněž elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet) podepsané uznávaným elektronickým podpisem, v takovém případě není třeba dalšího doplnění. Podrobněji viz § 42 a násl. OSŘ.
Bez časového omezení.